EWS-E #4 Crans Montana, po 4 z 5ti závodů držím TOP 10

Poslední týdny nešly úplně podle plánu. Musel jsem vynechat boj na posledním závodě České Enduro série na Špičáku, protože jsem krešnul v tréninku tak, že jsem si myslel, že mi vypadlo už 2x operované rameno… Naštěstí se tato diagnóza nepotvrdila, ale nechal jsem ho v klidu ať můžu sbírat body do rankingu EWS – E.

 

Po konzultaci se skvělým ortopedem z klatovské nemocnice panem doktorem Kožiolem jsem nuceně vzdal boj o vítězství v České enduro sérii, ale priorita byla zcela jinde. Dát se do kupy před závodem EWS – E, kde jsem to měl dobře rozjeté. Rameno se den ode dne hojilo parádně a v den závodu jsem to už zvládl bez bolesti.

70 kilometrů, 3 loopy, 3 power stage, a 3300 výškových metrů. To byla nadílka, kterou si pro nás organizátoři připravily. Závod k tomu ještě okořenil celodenní déšť.

Startovali jsme už hned v 8 ráno, kdy sluníčko teprve vylézalo zpoza vrcholků Švýcarských alp. Jednička byla hned vostrá power stage ve 2200 metrech nad mořem – ideální na rozdýchání. Dvě minuty komatu na slizkých kamenech byly nekonečné. Ve zhruba polovině jsem trefil pedálem kámen tak blbě, že jsem zničil kufr na botě. Zbylé první dvě stage prvního loopu jsem tak musel jet s vycvaklou nohou. Po první loopu jsem byl 18., což nebylo ideální.

Ve druhém loopu nás čekala hned brutálně náročná power stage hned na úvod. Na blátě bylo několik míst nemožný vyjet, a ja jsem dal sedlovku dolu, zasedl a zkoušel jet co to šlo – ne rychle, ale plynule. Vyplatilo se, v této stagi jsem bral 2. místo! S5 byla čisté DH, S6 pro změnu nekonečné flowčko, po kterém následoval 600 výškových metrů transfer do village, což mělo za následek, že ti, co měli menší baterku než 700wH, to měli s dojezdem jen tak tak a museli šetřit. Po druhém loopu jsem byl na 13. místě a ztráta na vytouženou TOP 10 nebyla veliká.

V závěrečném, třetím loopu jsem spoléhal opět na power stage – ta byla shodná jako ta první. Ačkoliv jsem jí na mokru dobře rozjet a vyjel nejtechničtější úsek, pak jsem udělal dvě chyby a musel jsem dvakrát běžet – to mě stálo hodně času a v poslední power stagi jsem nic nestáhl. Pak následovala totožná stage jako S3, krásná, sjezdová, kde nechyběl průjezd vodopádem, ale na závěr bylo tak necelý kilometr jen šlapání po rozbombardované cestě, kde to vůbec nejelo. Tady jsem se kousnul a skončil 6. Poslední stage byla opět víc flow, plná zatáček a skoků. Pushoval jsem co to šlo. V cíli z toho bylo celkové 12. místo. Desítka to nebyla, ale i tohle není vůbec špatný.

Před závěrečným závody E-EWS ve Finale Ligure tak stále držím TOP 10 průběžně.

Díky moc všem za fandění a podporu.

Sponzoži: 
Trek Bicycle
KUR sport
Rubena
Vssped
Auto Trutnov
Uvex
Outdoorweb
Cyklo Žitný
ACI moto
Dakine
PTN Pepis Tire Noodle
Progress cycle
AVS racing
LoamLab components
Revolution cycles
Nápoje z lásky
Fyzio Toncar
Pražírna Caffe 08

Trenéři: BePro Training, Mind The Body

Foto: Boris Beyer

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.