Česká Enduro série #2 na Zadově, kde mi to tradičně nevoní

To, zda na Zadov jet, či nejet mi dlouho vrtalo hlavou. Trošku tomu napomohlo mé zranění, když jsem 2 týdny před závodem roztrhl loket a při té příležitosti jsem si nechal strhnout i nehet na levé noze, protože už tam dělal delší dobu neplechy. Nakonec ve čtvrtek, den před Zadovem mi vytáhl doktor z lokte stehy a sundal obvaz z palce a dal mi zelenou…

Furt jsem si pohrával s myšlenkou, zda to má vůbec smysl, po dvoutýdenním výpadku tam jezdit, ještě k tomu, když vím, že mi to prostě na Zadově nejde, že to není kopec pro mě anebo jet trénovat na prodloužený víkend do Rakouska někam do bike parku.

Nakonec vzhledem ke všem okolnostem jsem zvolil Zadov a už v pátek na ofiko tréninku jsem trénoval spolu s ČÍžou, který se konečně vrací naplno do závodního kolotoče a se svými soupeři Matějem Charvátem a Standou Sehnalem. Stejně jako páteční i sobotní trénink probíhal bez velkých komplikací až na jeden výsadek, kterej jsem předvedl v sobotním tréninku. Na to, jak děsivě to vypadalo, sem to odpružil docela statečně a vůbec nic se mi nestalo… Je fakt zvláštní, že hnusné pády se většinou obejdou bez komplikací a takové ty uklouznutí téměř vždycky skončí mnohem hůř. Každopádně já jsem byl ready a kolo taky na nedělní závod. Nechyběla kompletní česká špička, vyjma Kuby Říhy, který se léči po zranění, ale taky přijela i kompletní slovenská enduro elita včela s Martinem Knapcem, takže bylo jasné, že to bude velká bitva.

RACEDAY

V neděli startujeme tradičně v pravé poledne, 6 RZ, žádná lanovka a cca 30 km před námi. V jedničce hned po startu zjišťuji, že mám povolený pravý grip, takže hned na první pumptrackové bouli jsem se málem vyložil, pak jsem tedy jel o dost opatrněji a tuhle mega šlapací stage jsem nějak doklepal. Ale vydýchával jsem jí celej transfer až na dvojku. V té jsem jel celkem plynule bez chyby, než mi to kousek před cílem ulítlo na posekané trávě a skončil jsem hluboko v lese, tady jsem chytil velký zásek… Trojka byla taková na jistotu, hlavně abych zase někde nespadl. Za mě asi ve finále nejhezčí stage, sice stejně jako všechny nebyla příliš z kopce, ale měla trošku flow sekcí, kde to šlo občas i odbrzdit. Čtvrtá RZ byla velmi podobná dvojce, jen tam byl poněkud delší výšlap. Tady jsem pro změnu vyletěl z trati, takže podobně jako dvojka – špatný. RZty 5 a 6 se jeli obě na sjezdovce Kobyla, obě hodně podobné, spousty hrabanky a relativně svižné stage, pár neflow sekcí samozřejmě nechybělo… Obě se mi pocitově celkem povedly, ale to už jsem věděl dávno, že na Zadově na nejlepší nemám.

Ze Zadova si odvážím bramboru, ale po tom výsadku ze soboty jí beru všema deseti, na kole jsem předtím toho taky moc nenajezdil, takže dobrý a pár bodů do seriálu jsem taky posbíral. Gratulace Matějovi Chravátovi, který vyhrál, druhý Přemek Tejchman a třetí Sehny. V holkách enduristkám vypálila rybník Barča Průdková, která se letos zaměří víc na endurko než na XC.