Po roce na víkend přesně byla zahájena Česká Enduro série ve Skiareálu Králičák. Letos pořadatelé připravili o jednu novou RZ navíc + jeden výjezd lanovou, dále byly tratě okořeněny o pár změn, ale moc jich nebylo.
Na Králičák jsme s týmem dorazili v pátek večer, abychom si projeli alespoň 2 RZ. Oproti loňsku přeci jen byla jedna změna a to výrazná – počasí. Letos se prášilo za kočárem, oproti loňsku, kdy lilo jako z konve.
Sobotní trénink probíhal v pohodě, jen trval celý den, protože fronty na lanovku byly víc než 45 minut, takže jsme si pěkně všechno dali jednou. Tratě byly noční bouřkou lehce navhlé, ale my šli jezdit až kolem poledne a to už to pěkně vysychalo. Bohužel byl to opět Moudras, kdo narval ramenem strom na jedničce takovým způsobem, že večer hybnost nula a bylo otázkou, jestli to v neděli dá nebo ne.
RACEDAY
V sobotu byl start těch nejnižších čísel naplánovaný na 12.45, takže po ránu nebylo kam spěchat, alespoň jsem měl čas ošetřit mimino a pořádně mu to podle Youtube návodu zatejpovat, zatnul zuby a řekl: ,,Pojedu jednu a uvidím co dál!“. Následovala lambádová snídaně od Ivušky s výhledem na Kunčickou lanovku a další kopce. Přesun do depa, kde jsme naladili kola, sjeli se fanoušci – rodina z Jeseníku, Luky v TREKu nám přichystal oběd a šlo se na věc. Konkurence byla solidní v elitní kategorii a bylo zřejmé, že na těchto krátkých 2-3 minutových RZ nebude prostor na chybu.
První stage byla pěkně z vostra stejná jako loni. Letos sice na suchu, ale i na tom suchu byla fakt dost těžká. Několik chyb jsem udělal na samém začátku, ale pak jsem se dostal do tempa druhá polovina jedničky už byla parádní. V cíli jsem z toho měl dobrej pocit, bylo to sice na jistotu, ale tuhle nejtechničtější stage jsem zvládl solidně, a ne jak loni, že jsem na ní odpálil celý závod se zásekem 30 sekund. Moudrasovi rameno drželo a fakt jsem měl radost, že jede hlavou, nehnal to a postupně zrychloval stage od stage.
Dvojka, sice nejkratší, ale za mě nejhezčí stage, která mi vyšla už loni, a to se potvrdilo i letos. Zabral jsem, jel dobrý flow a cítil jsem se dobře, letos jsem si v této stagi připsal první místo.
Třetí RZ byla úplně nová, taky se mi moc líbila, ale kvůli ne úplně dokonalé znalosti tratě po jedné tréninkové jízdě, jsem v závodě vyrobil několik chybiček a ztratil jsem pár sekund. O to víc jsem se netěšil na flow čtyřku, která mi úplně nesedí. No v cíli jsem byl rád, že jsem tuhle laktátovku měl už za sebou.
Pětka byla moc pěkná, měla flow, byla tam technika a tady se začali kupit chyby u většiny favoritů, včetně mě. Zatímco já to pokazil kus před cílem v blátě, kdy jsem ztratil koncentraci a otočilo mě to o 180 stupňů, jiní zase měli pády v technické pasáži tratě.
Poslední transfer na šestou RZ byl už dost únavný, to už jsme měli za sebou pěknou porci výškových metrů, a nahoře nás čekala ještě fronta na 20 minut. Šestá poslední stage byla o tom držet flow, žádné záludnosti na této RZ moc nebyly, ale za to počet odkloněných zatáček by se dal krájet. Tahle stage mi vyšla nejhůř, a to jak pocitově, tak výsledkově.
V součtu 6 RZ jsem skončil druhý o 1 vteřinu za Standou Sehnalem a další vteřinu a půl za mnou Vojta Bláha. Uff to byl zase našlapaný závod, který nepatří k mým oblíbeným, protože RZ jsou super krátké a na chyby není prostor – těch jsem udělal celkem dost. I proto jsem rád za druhé místo! Skvěle jel i přes bolest Moudras, který s nehybným ramenem skončil osmý v elitní kategorii a Vanik letos v mladších masterech potvrdil bronzovou formu. Parádní víkend. Díky TREK za super zázemí a příští týden držte palce v prvním závodě EWS – E ve Skotsku.
Díky za fotky Ivče & Jára Sijka
Sponzoži:
Trek Bicycle
KUR sport
Mitas
Vssped
Auto Trutnov
Uvex
Outdoorweb
Cyklo Žitný
ACI moto
Dakine
PTN Pepis Tire Noodle
Progress cycle
AVS racing
LoamLab components
Revolution cycles
Nápoje z lásky
Fyzio Toncar
Happy Power
Pražírna Caffe 08
Trenéři: BePro Training, Mind The Body
Czech 
English