Květen se chýlí ke konci a já mám za sebou 2 závody UCI E-EDR světového poháru. Na rozjezd jsem si před prvním závodem sekl závod ve Francii, abych se rozjezdil a druhý květnový víkend už šlo do tuhého.
UCI E-EDR #1 Finale Ligure
Po loňské sezoně jsem nevěděl, co mám od toho očekávat, plno nervozity, nové kolo, menší baterka, a tak se mi hlavou honily myšlenky, zda to vůbec objedu na 625 Wh baterii, jelikož každý loop měl převýšení kolem 1400 metrů. Konkurence byla našlapaná festovně, 9 RZ a celkový závod měl asi 90 km a závodní čas kolem padesáti minut – pořádná porce na rozjezd.
Celý závod jsem se pohyboval na hraně 20-25. místa, když se pořadí přesýpalo každou RZ. O celkovém 22. místě jsem rozhodl v poslední stage DH MEN, kde jsem zajel 11. nejrychlejší čas. Nakonec celkem spokojenost, i když rezervy tam byly.
Celkově to byl mega těžký závod, ve stagích byly prudké a technické výšlapy, které prověřily důkladně fyzičku. Bohužel jsem poznal deficit základního motoru Shimano EP8, když ostatní soupeři měli motory se závodním softwarem.
Žádné výmluvy, jede se dál s tím, co mám k dispozici! Na začátek dobrý.
UCI E-EDR #2 Bielsko Biala
Hned další týden už se závodilo blízko české hranici v Bielsko-Biala. Cílem byla dvacítka. 9 RZ, 2700m převýšení na 50km, byla solidní porce. Tlačil jsem co to šlo, po prvním loopu jsem byl 17., abych ve druhé power stagi klesl na 20. místo. Poslední 2 stage byly sjezdové a opět jsem se posunul, stačilo to na 16. místo , což je téměř po dvou letech můj nejlepší výsledek!
Cesta k cíli nebyla jednoduchá. V Prvním loopu ve 3 RZ z 5 jsem trefil pařez a ohnul kliku i pedál. S tím jsem pak musel jet power stage a poslední 5. RZ, přičemž šlapat se dalo fakt dost blbě. V techzone jsme dali nový pedál a novou kliku, vše šlapalo perfektně. Bohužel v poslední RZ se mi povolila zadní osa a tím pádem jsem nemohl finišovat, když poslední 500m bylo jen šlapání. Proto jsem i ta spokojen s 16. místem a věřím, že příště už to bude do patnáctky!
Díky všem za support a fandění.