EWS-E #2: V Petzenu beru 5. místo, podruhé v TOP 10!

Pro absolutně nejlepší výsledek v kariéře jsem si dojel hned při druhém opravdovém startu na e-bikách. V krásném resortu Petzen – Jamnica (Rakousko / Slovinsko) jsem skončil pátý! Výsledek, který se mi vryl do paměti, ale ta cesta k němu byla velice zajímavá, pojďme na to…

 

Celé to byla hurá akce, v pondělí odpoledne odjezd, úterý nachozeno 16 km po trackwalku (4rz ze 7), středa trénink, čtvrtek závod a v noci přesun do ČR, balit a hurá na Enduro sérii na Klínovec a EWS do Canazei na normální enduro. Ufff..

TRAINING
Po bláznivém trackwalku, kdy jsem šel 4 RZ jsem měl nohy docela v kaši, ale nebylo moc času na výmluvy. 2 RZ se jeli na rakouské straně v Petzenu, jedna měla 600 nebo 700 výškových metrů převýšení a druhá 1100 m. Bylo to fakt hodně sjezdový, těžký na normálním enduru, natož na e-biku, který má 25 kg a víc (aspoň ten můj).  Za to traily na slovinské straně v Črna nad Koroškem byly parádní. Tam jsme měli 4 RZ + 1 power stage, která na můj vkus nebyla příliš dlouhá a ani technicky tolik náročná s porovnáním, co jsme jeli v minulých závodech.
Trénink jsem objel, byl jsem teda hotovej, bylo fakt vedro, večer mechošing, ulevit nohám, najíždět videa a spát.

RACEDAY
Na stage jedna jménem Thriller se jelo lanem. Jednalo se čistě o sedmiminutovou DH stage. Hned nahoře jsem úplně nezachytil ideální rytmus, několik záseků a chyb přišlo rychle po sobě. V prostřední pasáži, kdy jsem se na kole už srovnal mi začaly odcházet brzy a taky ruce, takže od poloviny už jsem měl dva prstíky na brzdě a téměř na gripu… Hodně jsem se soustředil na čistou jízdu a najité stopy z trackwalku tak, abych netrefoval každou díru. Dole ruce v ohni, ale nějak jsem to přežil, ovšem o rychlosti se moc mluvit nedalo.

Druhá stage na Slovinské straně se mi hodně líbila, ale i tady jsem ke konci měl problémy s brzdou, a tudíž mi odcházely i ruce. No ideální start to závodu to pocitově nebyl, až jsem měl strach se mrknout na online výsledky, protože jsem očekával, že budu nějak vzadu a ono ejhle. 7. místo. Trojka i čtyřka byly kratší stage v hrabance. Zatímco trojku jsem dal v pohodě, na čtyřce jsem vyletěl mimo trať a musel se vracet, poztrácel jsem tak dost času….

Pátá RZ byla powerstage, kterou jsem rozjel velmi dobře, kotel lidí fandil a hnalo mě to dopředu. V prvním esíčku na kořenu přišla chyba, když jsem podhrábl, vycvaknul nohu z pedálu a nemohl se rozjet. Něco jsem ztratil, ale pak jsem to narval a bral 6. místo. Škoda té chyby, powerstage mi jdou a tohle mě mrzelo.

Stage 6 – na tu jsem se těšil nejvíc, krásná čerstvá stage. Jel jsem hranu, chtěl jsem útočit na TOP 5, ale poté co mi parádně vyšla horní část jsem se zhruba v polovině totálně roztřelil v plný rychlost. Kolo letělo do stromu a ze stráně, musel jsem to tahat nahoru, což nebylo úplně lehký. Po X sekundách jsem ho dostal na trail, ještě jsem musel vyndávat klacek z předního kola a jen co jsem nasedl byly úplně křivě řídítka, a tak druhá polovina byla hodně kamikadze. Tohle se nepovedlo a byl jsem hodně nas…j po dojezdu, tady jsem nechal fakt mraky času a propadl se na 9. místo, přičemž za mnou to bylo hodně natěsno.

Po dojezdu do Petzenu nám bylo sděleno, že se blíží bouřka a na poslední stage jedeme lanovkou. Dlouhá EWS stage, která měla přes 1000 metrů převýšení. Na ebiku na závěr fakt lahoda. Z tohohle jsem měl dost respekt, protože ruce byly už takhle dost v ohni.
Na startu jsme čekali půl hodiny, zima a mezitím přišel také slibovaný déšť. Když první jezdec odstartoval do stage začala ještě bouřka, to prostě chceš. Taktika byla jasná, safe mood a nespadnout. Věděl jsem, že to bude boj o přežití, protože brzdy moc dlouho nevydrží, a budu muset namačkávat.
Vršek jsem hodně proplísnil, na vápenci to bylo jako na klouzačce a kořeny jakbysmet. Horní půlku jsem zvládl, ale prostředek nejprudší pasáž byla fakt psycho. 2 prsty na brzdě na gripu, nohy ven a totální no control. Jsen jsem viděl ty stopy do lesa od jezdců přede mnou. V půlce dojíždím Kelana Granta a jedu si furt dál to svoje. Na první přejezdu koukám a displej mi hlásí eror, ku*va co to je… Vypínám elektro systém a jedu bez motoru další techniku ve sjezdu. Na další louce, kde bylo šlapání 2x restartuju, aby se to vzpamatovalo. Naštěstí OK a najíždím do závěrečné sekce, kdy mám ruce už totál v komatu, ale nohy fungujou. Závěr jedu na hraně. V cíli dojíždím na 5. místě, v poslední 13minutové stagi jsem o 0,4sec druhý a já to nějak furt nemohl vstřebat.

Díky za super servis Mírovi, klukům z ČR co mi šli zafandit a vše za gratulace. Kvůli takovýmto momentům ten sport dělám!

Sponzoži: 
Trek Bicycle
KUR sport
Mitas
Vssped
Auto Trutnov
Uvex
Outdoorweb
Cyklo Žitný
ACI moto
Dakine
PTN Pepis Tire Noodle
Progress cycle
AVS racing
LoamLab components
Revolution cycles
Nápoje z lásky
Fyzio Toncar
Happy Power
Pražírna Caffe 08

Trenéři: BePro Training, Mind The Body

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.